O plemeni a popis plemene Mainské mývalí kočky

Historie

Původně jde o plemeno americké, což už ostatně napovídá samotné jméno kočky. Toto plemeno bylo v průběhu let importováno i do ostatních koutů světa a získává si stále větší oblibu. Tyto kočky byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho je částečně odvozeno jméno plemene. Druhé slovo - "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky jejímu chocholatému ocasu, nápadně připomínajícího medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro tyto kočky typický. Jedna legenda vypráví o Marii Antoinettě, která právě tyto kočky nesmírně milovala a aby mohly uniknout před francouzskou revolucí, odeslala je do Ameriky. Kočky se zde pak staly předky současného plemene. V některých amerických chovech byly mainské mývalí kočky uznány už v roce 1967. Od 80. let jsou akceptovány i v Evropě.

Charakter

Mají velice příjemnou a přátelskou povahu. Jsou to hraví a rozkošní domácí mazlíčci. S lidmi jsou schopny navázat velmi pevný vztah. Mají rády děti. Mainské mývalí kočky většinou bývají velice umazlené. Jejich přítulnost je pro ně typická. Samozřejmě, každá kočka je svou povahou jedinečná, a tak se i mezi nimi najdou takové, které dávají přednost nikoliv chování v náručí majitele, ale spíše uvelebení se v jeho těsné blízkosti. Ráda se zapojí do všech aktivit svého majitele. Je velmi hravá a její hravost jí většinou vydrží po celý život. Velice dobře se snáší s ostatními kočkami, dokonce i se psy.

Typické rysy

Mainská mývalí kočka je mimořádně krásná kočka. Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit 8 až 10 kg a měřit až 1 metr. Kastráti mohou dosahovat i větší váhy - až 12 kg. Kočičky bývají menší než kocouři a jejich průměrná hmotnost je kolem 5 až 7 kg. Do plné velikosti dorůstají poměrně dlouho, až mezi třetím a čtvrtým rokem života. Velké kulaté tlapy dávají základ středně dlouhým končetinám. Mezi polštářky jim vyrůstají husté chomáčky chlupů. Hlava je dlouhá se zřetelně vystupujícím čenichem. Kožich s polodlouhou srstí je hustší kolem krku (způsobuje tak typický límcový efekt), na nohou, na břiše, a na ocase. Ocas je na kočičkách dominantní. Je stejně dlouhý jako jejich tělo. Přestože má polodlouhý kožich, nevyžaduje tolik kartáčování. Jejich srst totiž není náchylná k plstnatění. Je to však hustý kožich, který kočku chrání během dlouhých zimních měsíců. U tohoto plemene je akceptovatelná skoro každá barva a vzor. Oči mohou být oříškové, zelené, měděné, modré, dokonce může mít každé jinou barvu. Zvláštností u těchto koček je jejich mňoukání. I když bychom u koček této velikosti předpokládali pořádný hlas, připomíná svým mňoukáním spíše holoubčí vrkání.

Standart plemene

Hlava

Střední v délce i šířce, čtvercovitý čenich. Lícní kosti vyvýšené. Nos s jemnou vydutou křivkou. Brada je v rovině s horním rtem a nosem.

Oči

Velké, široce položené, mírně nakloněné. Barva očí může být v odstínu zelené, zlaté nebo měděné, bílé kočky mohou být modrooké (případně každé oko jiné barvy). Žádoucí jsou jasné oči.

Uši

Velké, široké v základu, středně špičaté a dobře osrstěné. Od sebe jsou posazeny přibližně o šířku ucha.

Tělo

Svalnaté, střední až velké velikosti. Široká hruď. Dlouhé tělo se středně dlouhým krkem.

Nohy a tlapky

Mohutné, středně dlouhé nohy, položeny široce od sebe. Tlapky velké, kulaté, s chomáčky mezi polštářky.

Ocas

Dominantní, stejně dlouhý jako tělo (počítáno od konce zadku k ramenům), široký v základu ke špičce se zužující. Srst na ocase dlouhá a splývavá.

Kožich

Kožich na ramenou je krátký, délka srsti se postupně prodlužuje podél boků a zad. Bříško je hodně zarostlé. Kožich je jemný, ale hustý, přiléhavý k tělu. Mainské mývalí kočky mívají tzv. "límec" kolem krku (srst zde bývá většinou delší a jinak zbarvená). Límec začíná u kořene uší.

                                                                          Zdroj: http://www.maine-coon.cz/